Tři sta šedesát pět rán. Tak dlouho visí kalendář na stěně v kuchyni a každé z těch rán kolem něj někdo projde s hrnkem kávy a podívá se na něj. Kalendář k vybarvení na rok 2027, který tvoje dítě vybarví o pár listopadových víkendech a sváže stužkou, je jediný dárek z domova, který babička s dědou příští rok opravdu uvidí každý den.
Navíc po tobě skoro nic nechce. Dvanáct listů, jeden obrázek na měsíc, dva nebo tři víkendy u kuchyňského stolu a jedno odpoledne s děrovačkou. Tady je celý projekt, měsíc po měsíci, v pořadí, v jakém bychom ho dělali my.
Proč kalendář zůstane na zdi
Většina věcí, které děti vyrobí pro prarodiče, má krátký život. Obrázek týden visí na lednici a pak putuje do šuplíku k ostatním. Láska v tom nehraje roli. Na lednici je prostě místo pro jeden obrázek a příští týden přijde další.
Kalendář tomu unikne, protože je užitečný. Má v domě svou práci, a tak zůstává tam, kde ho všichni vidí. V lednu je sněhulák první, čeho si děda všimne, když se dívá, kdy se vyváží popelnice. V červenci je to kornout zmrzliny, vybarvený růžovou, jaká v přírodě nikde neexistuje. Každý měsíc se obrázek změní a každý měsíc je malý důvod zavolat: „Už jsme u dýně.“
Je tu i druhý, tišší důvod. Dvanáct listů vybarvených během několika víkendů ukáže něco, co jeden obrázek nedokáže: dítě, které se zlepšuje. Lednový list bývá nejvíc roztřesený, protože byl první. V prosinci jsou tahy klidnější, barvy promyšlenější a bílých mezer méně. Prarodiče si toho všimnou. Rodiče většinou až ve chvíli, kdy vidí všech dvanáct listů vedle sebe.
A je to dárek, který tvoje dítě zvládne skoro samo. Ty vybereš listy a na konci je svážeš. Všechno, na co se babička s dědou budou dívat, je práce tvého dítěte.
Kalendář je obrázek, který má práci, a obrázek s prací neskončí v šuplíku.
Plán: jeden obrázek na každý měsíc
Fígl je v tom vybrat všech dvanáct listů dřív, než kdokoli sáhne po pastelce. Kalendář se třemi motýly a bez prosince vypadá nedodělaně, i když je každý list krásný. Jeden jasný motiv na měsíc, velký a jednoduchý, a celek se čte jako rok.
Tohle je náš plán. Každý list je omalovánka od voilà, kterou si můžeš vytisknout ještě dnes.
| Měsíc | Obrázek | Proč funguje |
|---|---|---|
| Leden | Sněhulák s pruhovanou šálou | Pruhy na šále jsou první dobrá práce pro celou krabici pastelek |
| Únor | Jedno velké nadýchané srdce | Velký otevřený tvar, hotový naráz |
| Březen | Velikonoční vajíčko v hnízdě z trávy | Velikonoce připadají v roce 2027 na březen |
| Duben | Usměvavý tulipán | Jaro dorazí na zeď přesně včas |
| Květen | Motýl se stejnými křídly | Obě strany stejné, pěkný hlavolam pro starší |
| Červen | Hrad z písku s mušlemi | Spousta malých mušlí pro trpělivé ruce |
| Červenec | Kornout zmrzliny | Každá příchuť je povolená |
| Srpen | Plážová osuška s míčem a ploutvemi | Prázdninový měsíc, zase pruhy |
| Září | Jablko s lístkem | Zpátky do školy, zpátky k jablkům |
| Říjen | Kulatá dýně | Oranžová ve svém přirozeném prostředí |
| Listopad | Papírový lampion | Lampionové průvody na svatého Martina |
| Prosinec | Jedlička s ozdobami | Měsíc, kdy se dárek rozbaluje |
Dvě z těch voleb závisí na datech. Velikonoční neděle připadá v roce 2027 na 28. března (seznam dat Velikonoc), takže vajíčko tentokrát patří do března a tulipán počká do dubna. Listopad dostane lampion, protože na svatého Martina, 11. listopadu, chodí děti v Německu, Rakousku a Švýcarsku ulicemi s lampiony, které si samy vyrobily (Apotheken Umschau). Pokud vaše rodina slaví jiné dny, motivy vyměň. Kalendář pro prarodiče v Česku si možná v říjnu nebo v prosinci řekne o jiný obrázek, a přesně takové rozhodnutí děti dělají nejraději.
První víkend: leden až červen
Začni první polovinou roku. Vytiskni šest listů v pátek večer, ať na stole čekají už v sobotu ráno.
Kolik listů se vejde do jednoho sezení, hodně záleží na věku.
Pro děti od 3 do 5 let
Jeden list na sezení úplně stačí. Začni největšími tvary: srdcem, sněhulákem a vajíčkem. Tříletá holčička vybarví srdce dvěma nebo třemi barvami a za deset minut je hotová, a to je naprosto dobrý únor. Nech list tak křiklavý, jak jen chce. Babička s dědou stínování nehodnotí.
Když pozornost v půlce dojde, odlož list a pokračujte po obědě. Kalendář nemusí být hotový najednou a list vybarvený ve dvou náladách bývá často nejzajímavější.
Pro děti od 6 do 10 let
Starší děti zvládnou dva nebo tři listy za dopoledne a často chtějí něco přidat: pozadí za tulipán, sluníčko nad hrad z písku, vzor na vajíčko, který tam vytištěný nebyl. Řekni ano. Vytištěná linka je začátek a to, co přidají, dělá kalendář jejich.
V tomhle věku můžou také napsat názvy měsíců vlastní rukou, k hornímu nebo dolnímu okraji. Trochu nakřivo napsaný „Březen“ tužkou má pro prarodiče větší cenu než jakékoli písmo z tiskárny.
Druhý víkend: červenec až prosinec
Druhá polovina roku jde obvykle rychleji. Tvoje dítě už ví, jak projekt funguje, a letní motivy se v listopadu vybarvují obzvlášť dobře, když je v pět už tma.
Hotové listy z první poloviny si mezitím ulož naplocho a do bezpečí. Tlustá kniha položená přes noc navrch vyrovná vlny na hodně vybarvených listech. Pokud se přidají sourozenci, dej každému jeho vlastní měsíce, ať se nedělí o jeden list: dvě děti můžou mít společný kalendář se šesti listy pro každé a obě můžou říct „tohle jsem udělal já“.
Teď se často něco zadrhne, ale všechno se dá snadno vyřešit. Červnový hrad z písku má spoustu malých mušlí a mladší dítě to může omrzet. Nech ho vybarvit hrad a mušle nechat bílé, bílé mušle vypadají dobře. Dýně i jablko svádějí k jedné velké ploše jedné barvy. I to je v pořádku. Pokud chce tvoje dítě víc, tmavší pruh podél každého žebra dýně je pěkný další krok.
Prosincový list si zaslouží chvilku. Je poslední v roce a zároveň je to měsíc, kdy se dárek rozbalí, takže ho spousta dětí chce mít výjimečný. Jedlička, kde má každá ozdoba jinou barvu, je krásný konec.
Až bude všech dvanáct listů hotových, rozložte je popořadě na zem. Je to dobrá chvíle se zastavit a společně se dívat. Děti vidí svou práci jako celek jen zřídka a mít před sebou rozložený celý rok je tichý druh hrdosti.
Svázání kalendáře
Teď přichází část, která patří hlavně tobě. Trvá zhruba hodinu, méně, pokud už jsi to někdy dělal.
Co budeš potřebovat:
- dvanáct vybarvených listů a k tomu prázdný list nebo třináctý obrázek na obálku
- vytištěnou měsíční mřížku na rok 2027, jeden měsíc na list nebo rozstříhanou na proužky
- lepicí tyčinku
- děrovačku
- zhruba metr stužky nebo dva kroužky na vazbu
- list tenkého kartonu na zadní stranu, aby kalendář visel rovně
A postup:
- 1Vytiskni mřížky. Hodí se jakákoli bezplatná měsíční šablona na rok 2027; vyber takovou s velkými políčky, ať si do ní prarodiče můžou psát.
- 2Nalep mřížku každého měsíce pod jeho obrázek, nebo na zadní stranu listu předchozího měsíce, aby byly obrázek a dny v otevřeném kalendáři naproti sobě.
- 3Polož listy popořadě na sebe, obálku nahoru a karton dozadu, a srovnej horní okraje poklepáním.
- 4Udělej do horního okraje dvě díry, na šířku dlaně od sebe, skrz celý stoh. S malou děrovačkou vždy jen pár listů najednou.
- 5Provleč stužku oběma dírami a uvaž mašli, nech smyčku dost dlouhou na hřebík. Kroužky fungují stejně a listy se s nimi otáčejí snáz.
- 6Pověs kalendář na den na kliku dveří, ať vidíš, jestli visí rovně, a pak ho zabal.
Jestli nechceš děrovat, v copy centru ti stoh za pár korun svážou kroužkovou vazbou s věšákem a výsledek vypadá hodně profesionálně. Aby silné voskovky vynikly, mrkni do našeho návodu, jak tisknout omalovánky doma, s gramáží papíru a nastavením tiskárny.
Co dalšího bys chtěl vybarvit?
Vyber nebo napiš nápad — otevře se v nové záložce.
Předání
Zabal kalendář naplocho, aby se listy nepomačkaly, a nech dítě, ať ho předá samo. Spousta prarodičů bude chtít hned u stolu prolistovat všech dvanáct měsíců. Nech je. Pak ho spolu pověste, otevřený na lednu, i když je ještě prosinec.
Jestli chceš ještě osobní detail, napiš na zadní stranu kartonu jeden řádek: jméno dítěte, jeho věk a rok, kdy kalendář vyrobilo. Za deset let to bude řádek, který si všichni přečtou jako první. Hodí se k němu i vzpomínkový list z našich omalovánek ke Dni prarodičů na památku, pokud chceš k tomu přáníčko.
Příští rok změň jen jednu věc: nech dítě vybrat dvanáct motivů samo, v říjnu je sepsat na seznam, a vytiskni přesně ty. Kalendář se tak stane záznamem toho, co mělo ten rok rádo, a babička na to přijde měsíc po měsíci.
